Samsung Wave III: nová Bada s perfektním zpracováním (test)

O kvalitách chytrých telefonů Samsungu už se toho popsalo dost. Tahle obří jihokorejská korporace v současnosti patří k největším producentům smartphonů na světě a její zkušenosti v oboru jsou skutečně vidět. V nabídce má spoustu modelů od těch nejzákladnějších (Galaxy Mini) až po naprostý vrchol pro ty, kteří nechtějí žádné kompromisy (Galaxy S II).

Řada Wave má přitom v nabídce společnosti trochu jiné postavení. Většina pozornosti se tradičně upíná na telefony vybavené operačním systémem Android, což je i výše zmíněná dvojice. Označení Wave ale nesou trochu jiné telefony - kousky vybavené operačním systémem Bada, který Samsung sám vyvíjí. Ten s Androidem není kompatibilní, má svá vlastní specifika a je opravdu výrazně méně rozšířený; pro ty, kterým Android nevyhovuje, ale představuje zajímavou alternativu.

Wave III je, jak z názvu není příliš těžké odhadnout, třetím modelem ve své rodině. Tím máme na mysli pomyslné "vlajkové lodě" Badou vybavených telefonů, nejsilnější modely s tímto systémem (mezi smartphony se všeobecně řadí někam mezi vyšší střední třídu). Svým starším sourozencům, Wave a Wave 2, se na první pohled v mnohém podobá, ale podrobnější zkoumání odhalí množství podstatných rozdílů. Přesto však svoje dědictví nezapírá a spíše pokračuje v cestě, naznačené předchozími modely.

Asi největší novinkou oproti dřívějšku je samozřejmě nová verze operačního systému Bada, přesněji verze 2.0. Velký skok v číselném označení (předchozí verze měla číslo 1.2) naznačuje, že došlo k podstatným změnám. Tou asi nejzásadnější je konečně plnohodnotný multitasking, který mnoha uživatelům u starších Wavů chyběl.

Vylepšení se dočkal samozřejmě i hardware. Úhlopříčka displeje byla z 3,7‚Ä≥ v předchozím Wave 2 zvýšena na rovné čtyři palce a displej je obecně kvalitnější díky Super AMOLED technologii (ta byla v prvním Wave, ve druhém však kvůli problémům s dodávkami nikoliv). Kvůli většímu displeji se samozřejmě musely nutně zvednout i rozměry přístroje; tloušťka se však snížila na méně než 10 milimetrů a hmotnost klesla ze 135 g u Wave 2 na 122 g, díky čemuž trojka rozhodně nepůsobí jako tlouštík.

Parádní design a dokonalá pevnost

Hodnocení designu je sice subjektivní, nicméně si neodpustím malý vlastní vstup. Wave III je prostě hezký telefon. Netrpí žádnými designovými výstřelky, ale ani nepůsobí stroze - takto si představuji elegantní mobil. Záda a boky přístroje jsou kompletně z šedého, jemně kartáčovaného hliníku a předek je pokryt odolným minerálním sklem Gorilla Glass s černým pozadím. Jediná plastová část je nahoře (tam prostě být musí kvůli anténám bezdrátových sítí), ale ani to moc nepoznáte, protože se Samsungu podařilo nabarvit ji přesně stejným odstínem šedé jako zbytek telefonu.

Na bocích je trojice tlačítek, z nichž jedno slouží pro vypínání displeje či celého telefonu (a chválím jeho umístění; u telefonů s většími úhlopříčkami je lepší jej mít na boku než na horní hraně, kam tak dobře nedosáhnete). Druhé tlačítko je dvojité a slouží k ovládání hlasitosti. Mechanickou spoušť fotoaparátu budete bohužel hledat marně. Spodní strana skrývá klasický microUSB konektor pro napájení a přenos dat při propojení s počítačem a 3,5mm audio jack pro připojení sluchátek. Jeho umístění na spodní straně mi ze začátku připadalo nezvyklé (častěji jej vídáme na horních hranách mobilů), ale je to v podstatě jedno a dokud není na boku, je vše v pořádku.

V horní části zadního krytu se nachází nezbytná čočka pětimegapixelového fotoaparátu a přisvětlovací dioda. Ve spodní třetině je vystouplý nápis Samsung a těsně pod ním je široké, nízké tlačítko, které slouží k "odemčení" zadního krytu a přístupu k baterii. Zadní kryt totiž nejde kompletně sundat, po stisknutí tlačítka je možné jej pouze vysunout tak, aby se odhalila baterie (a slot na klasickou SIM a paměťovou kartu). Toto netradiční řešení telefonu propůjčuje dokonalou pevnost - skutečně se nám ani po opravdu důkladném prohmatání a potrápení Wavu nepodařilo najít ani jediné místečko, kde by docházelo k jakémukoliv vrzání, pružení ani žádnému jinému neduhu.

Přední, černá strana skrývá (odshora dolů) reproduktor, několik čidel (proximity a světelný) a druhou, malou VGA kamerku pro videohovory a pak samozřejmě čtyřpalcový displej. Pod displejem je jedno velké hardwarové tlačítko (podobně jako u iPhonu) a po jeho stranách dvojice dotykových, senzorových tlačítek, kterými lze přijmout či odmítnout hovor. Tato trojice slouží k ovládání celého systému, o kterém si povíme dále.

S úchopem telefonu jsem neměl žádné problémy, na čtyřpalcovou úhlopříčku a z toho vyplývající mírně pádlovité rozměry jsem si vcelku rychle zvyknul (jsem navyklý na malinkou Sony Ericsson Xperia Pro, která je výrazně menší a tlustší). Na rozdíl třeba od o něco menšího Huawei X5 jsem nikdy neměl pocit, že mi telefon vyklouzává z ruky, takže jsem byl spokojený. Osobně sice preferuji menší displeje a za ideální úhlopříčku považuji 3,5 palce, ale to je spíše věc vkusu a nemohu říci, že bych měl problém dosáhnout na jakýkoliv ovládací prvek.