Test šesti počítačových sestav: počítače patří pod stůl, ne na kolena

Do stolního počítače si můžete poskládat komponenty přesně podle vašeho uvážení, nebo využít služeb profesionálů, kteří s tím mají větší zkušenosti. Oslovili jsme dvanáct výrobců počítačů s tím, aby nám dodali ideální a kvalitně provedený počítač vhodný nejen na hry, ale i na práci, s širokými možnostmi připojení dalších zařízení a operačním systémem Windows 7. Podmínkou byla cena do 18 000 Kč, což považujeme za hranici pro rozumně vybaven počítač. U této ceny se také nakonec ukázalo, jaké kompromisy výrobci dělají, když si nemohou sami určit cenu a osadit to nejlepší.

Pro některé značky to byl nepřekonatelný problém. Největší výrobce počítačů společnost HP prodává vhodné multimediální stroje až nad 20 000 Kč a stejný problém měla i Alza. Další na nás zkoušeli různé kličky, jak cenu před vánoci navýšit a z porovnání nakonec vycouvali, případně jsme je vyřadili. Do testu se nám nakonec sešlo šest kousků od značek, které byly schopny vymyslet a dodat vhodnou vánoční sestavu. Ve výsledku vám to usnadní výběr, protože ostatní jsou prostě dražší.

Vodní hrátky v zatopených thajských továrnách na pevné disky však udělaly všem trochu čáru přes rozpočet. V průběhu testování začaly disky prudce zdražovat až na trojnásobek a udržet cenu nebylo jednoduché. Zavedené světové značky nám poslaly sestavy, jež nabízí běžně, zatímco čeští výrobci povětšinou dodali úplně nové stroje na míru, které budou během prosince ve svých eshopech prodávat.

Na co si dát pozor

V testu jsme se zaměřili na všechno, co považujeme za důležité - což ne vždy koresponduje s nabídkou. Sestava začíná už u dobré skříně. To, že je schovaná pod stolem neznamená, že nemusí být dostatečně kvalitní. Levné skříně vibrují, špatně odvádí teplo a jakákoliv změna, třeba přidání dalšího disku, je stresující záležitostí. Skříň by také měla mít bočnici upevněnou velkými šrouby, které jdou povolit rukou.

Uvnitř musí být komponenty pevně uchycené a zároveň snadno přístupné, s vyvázanou kabeláží, která nebránící proudícímu vzduchu. Na přední straně jsme očekávali čtečku karet, a to nejlépe takovou, která zvládne přímo formát microSD bez redukce. Čtečka by také měla být zapojena způsobem, kdy nemáte hned od začátku v systému deset zabraných písmen, což byl naštěstí případ všech sestav.

Notebook patří do kavárny, na doma je stolní počítač

Bohužel ani jeden počítač v testu nenabízí port USB 3.0 na přední straně, přestože by nebyl tak velký problém jej vyvést. Rychlé moderní porty jsme tedy ocenili alespoň vzadu. Kromě starších a potřebných USB 2.0 jsou ty ostatní pomalu na vymření a stejně je již příliš nevyužijete. Výjimečně se může hodit eSATA a FireWire, ale PS/2, LPT i COM dnes už opravdu potřeba nejsou.

Rozdíly jsou stále mezi grafickými konektory. Je vhodné mít digitální výstupy alespoň pro dva monitory, což splnili všichni. Starší konektor DVI a novější HDMI občas doplňuje podceňovaný DisplayPort (DP), ale pokud jste fanda těch lepších monitorů, je DP jasnou volbou. Pro připojení starších zobrazovačů nemusí být nutně vyveden analogový výstup VGA, postačí redukce z DVI-I. Všechny sestavy mají srovnatelné DVD vypalovačky, což bude brzy již zbytná komponenta. V testu je dále nezmiňujeme.

Výkonné železo

Prakticky všude dnes narazíte na procesory Intel na platformě SandyBridge, tedy Core-i3, Core-i5 a Core-i7, které jsou dostatečně výkonné a současně úsporné. Dokonce se čím dál více ukazuje, že výkonnější již potřeba nebudou. Tedy spíše, že jejich výkon vám bude bohatě postačovat po celou morální životnost počítače.

Všechny sestavy až na jednu upřednostnily grafickou kartu od nVidie. Vzhledem k cenám nebylo možné osadit ty nejvýkonnější a drahé karty, přesto většina počítačů nezklamala ani ve hrách. Dá se říct, že si zahrajete téměř vše a pouze u nejnovějších pecek bude potřeba ubrat detaily nebo snížit rozlišení.

Disk podle nás a podle nich

Pevný disk bývá bohužel nainstalován téměř vždy tak, jak jej výrobce dostal z továrny, čili vcelku s předinstalovaným operačním systémem. Nemusíte jej hned řezat na kousky, ale mít Windows na terabajtovém oddílu spolu s daty je nešťastné řešení. Pouze Asus prokázal trochu selského rozumu a disk rozdělil na systémový a datový oddíl v rozumném poměru. Nejlépe to ale stejně nakonec vyřešil Anacomp, který dokázal do cenového limitu dostat SSD disk, což je to nejlepší, co dnes můžete svému počítači pro zvýšení svižnosti dopřát.

Systém by měl být na jiném diskovém oddílu, než data

Většinou jsme také postrádali rychlé rozhraní SATA 6G, jehož výhody se projeví až u hodně rychlého disku nebo právě u SSD. To se ale v blízké budoucnosti bude hodit. SSD jako malý systémový disk může být při rostoucích cenách klasických disků nakonec dobrou investicí.

Shareware ne!

Všechny sestavy měly operační systém Windows 7 Home Premium v 64bitové verzi, což je výborné. 32bitový systém, natož Visty již jsou za zenitem a vy můžete mít moderní a rychlý systém i na levnějších počítačích.

Ze zkušeností jsme se také zaměřili na další předinstalované aplikace, které bývají častěji ke škodě, než k užitku. Výrobci je instalují z různých důvodů. Někteří si opravdu myslí, že deset časově omezených aplikací zákazníka potěší, jiní mají smlouvy přímo s firmami a dostávají za nainstalovaný shareware provize. Aby ale předinstalovali pár opravdu vhodných aplikací je často nenapadne. Někteří to ale přece jen zvládli dobře a my jsme je po zásluze pochválili.

Jak jsme testovali?

Sestavy jsme testovali ve čtyřech kategoriích: rovnou měrou jsme hodnotily výkon ve hrách, aplikacích a výbavu. Kouskem do hodnocení přispěla také spotřeba.

Využili jsme čtyři známější hry, z nichž některé zatěžují více grafickou kartu a jiné jsou citlivé i na výkonný procesor. Všechny hry jsme vyzkoušeli při plných detailech a vysokém rozlišení 1920 × 1080 px, následoval je komplexní herní benchmark 3DMark Vantage.

V aplikačních testech nám nejvíce prozradil osvědčený PCMark Vantage, ale pro získání hrubého výkonu procesoru jsme zapojili Cinebench R11.5. Ten zjistil nejen maximální výkon, ale i výkon procesoru v aplikacích, které dokáží využít pouze jedno jádro. Na procesoru je založen také test rychlosti dvouprůchodového kódování videa v H.264/AVC, které pomohlo odhalit výkonové rozdíly mezi procesory Core-i3 a Core i-5.

Pevný disk jsme testovali v programu CrystalDiskMark, ve kterém se nejvíce projevila síla nejen SSD disku, ale i rozdíly mezi jednotlivými klasickými disky. Zatímco sekvenční zápis a čtení využijete při kopírování velkých souborů, tak malé soubory odhalí výkon disku při běžné práci ve Windows.

Nehodnotili jsme příslušenství, jelikož klávesnice a myš dodaná k některým sestavám patří mezi ty nejlevnější a pro pohodlnou práci je raději darujte někomu, koho nemáte rádi. Test v této cenové hladině krásně odhalil nejen silné stránky dnešních počítačových sestav, i jejich slabiny. Docílit vyvážené sestavy bylo pro výrobce skutečně obtížné a museli zvolit řadu kompromisů, což jsme přesně chtěli. Výkonný počítač pod stromeček totiž vůbec nemusí být drahý.